Minimální preventivní program

 

1.ANALÝZA  SOUČASNÉ  SITUACE

 

Minimální preventivní program bude vždy uzpůsoben aktuální situaci z důvodu Covid 19.

 

a) interní zdroje školy pro realizaci MPP

ZŠ Poličná má devět tříd, celkový počet žáků v letošním školním roce je 164. Školu navštěvují nejen děti z Poličné, ale i žáci z města Valašské Meziříčí a přilehlých obcí. Dva žáci navštěvují školu v zahraničí.

Nižší počet žáků v jednotlivých třídách umožňuje učitelům individuální přístup k dětem. Pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci školy spolupracují při všech aktivitách, které jsou pro děti připravovány. Některé akce jsou připravovány ve spolupráci s MŠ. Vedení školy aktivně pomáhá při realizaci jednotlivých bodů Minimálního preventivního programu (MPP).

Preventivní témata jsou v rámci specifické prevence začleňována do vyučovacích hodin ve všech ročnících na 1. i na 2. stupni školy v rámci ŠVP Otevřená škola, dále škola zajišťuje ve spolupráci s různými institucemi (viz bod 1c) řadu preventivních programů.

V rámci nespecifické prevence škola organizuje pro žáky řadu akcí (Školní karneval, Pasování prvňáčků, Den barev apod.), při kterých děti spolupracují v rámci jednotlivých tříd a zapojují do spolupráce se školou i své rodiče, zároveň se žáci naší školy učí sociálním dovednostem( žáci 1. stupně jezdí na školu v přírodě, pro žáky 2. stupně je každý rok připraven týdenní lyžařský výcvik., žáci se zapojují do různých humanitárních akcí. Žáci se v loňském školním roce 2019 - 2020 zapojovali do volnočasových aktivit pořádaných školou a navštěvovali kroužky a nepovinné předměty Od března 2020 byla z důvodu mimořádný opatření uzavřena škola.

Škola získala finanční prostředky na vybavení v rámci projektů EU peníze školám, Technické vzdělávání, Rozvoj čtenářství a cizích jazyků a je zapojena do projektů Šablony II, projekt Maják, Ovoce do škol, Mléko do škol a Recyklohraní atd.

b) současná situace v jednotlivých třídách

U žáků v jednotlivých třídách učitelé řeší různé problémy  - např. zapomínání pomůcek, neplnění zadaných úkolů, nekázeň v hodinách a o přestávkách, užívání vulgarismů, nevhodné chování ke spolužákům, ničení školního majetku, zvýšený počet zameškaných hodin apod. Rodiče problémových žáků jsou o nevhodném chování svých dětí informováni buď telefonicky, nebo písemnou formou, případně jsou zváni do školy.

Přestupky, které se týkají závažnějšího provinění proti školnímu řádu, jsou řešeny kázeňskými opatřeními v souladu se Školním řádem. Problémy výraznějšího rázu jsou řešeny ve spolupráci třídní učitel – vedení školy - výchovný poradce – školní metodik prevence, k závažnějším případům jsou přizváni pracovníci odborných institucí (Krizové centrum, OSPOD Valašské Meziříčí, PPP apod.)

Pokud bude ve škole zjištěn případ zneužívání či distribuce návykových látek, násilí či šikany, bude škola postupovat podle vytvořeného krizového plánu. Dojde-li ve třídě k většímu rozšíření některého negativního jevu, proběhne v ní následně na základě doporučení odborníků „ozdravný program“.

Všichni pedagogičtí pracovníci mají zavedeny konzultační hodiny, v kterých jsou k dispozici žákům i jejich rodičům.

Větší pozornost je věnována žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou hodnoceni podle Metodického pokynu MŠMT a dle pokynů odborných pracovišť (PPP, SPC).

 

c) externí zdroje pro realizaci MPP školy

Nabídku besed a přednášek poskytují tyto instituce:

OSPOD Valašské Meziříčí

Klub Most – Valašské Meziříčí

Policie ČR – Preventivně informační skupina Vsetín

Poradna pro ženy a dívky Rožnov pod Radhoštěm

KPPP a ZD VPP Zlín – pracoviště Valašské Meziříčí

NSPZ Val. Meziříčí

HZS Zlínského kraje

ACET – Valašsko – R. Palacký

AGARTA – Vsetín – J. Dostál

 

2.      DEFINOVÁNÍ  CÍLŮ  MPP

     a)     obecné: vytvoření takových podmínek, aby docházelo k všestrannému rozvoji dětí,  upevňování vztahů mezi učiteli – rodiči – žáky, které jsou založeny na vzájemném respektování osobností, používání osvědčených metod práce, zavádění nových metod do výuky, zdůraznění role osobnostně-sociální výchovy

b)   specifické cíle: nadále pokračovat v činnosti Žákovského parlamentu, realizovat akce   uvedené v bodu č. 4, umožnit žákům navštěvovat kroužky a nepovinné předměty, usilovat o prohloubení spolupráce s rodiči, nabídnout dětem účast na různých školních  akcích, rozvíjet spolupráci mateřské a základní školy

3.      ZAJIŠTĚNÍ VĚCNÉHO ZÁZEMÍ PRO REALIZACI MPP  ŠKOLY

Školní metodik prevence, který současně zastává funkci výchovného poradce, má k dispozici samostatnou místnost pro případné konzultace s žáky i rodiči. Pro anonymní dotazy je určena schránka důvěry, která je denně kontrolována a případné dotazy jsou zodpovídány domluvenou formou. Ve škole je knihovnička a videotéka preventivního metodického materiálu. Seznam všech dostupných materiálů je k dispozici všem pedagogickým pracovníkům, stejně jako Školní řád, MPP, jehož součástí je Školní program proti šikanování a další krizové plány a seznam institucí a organizací, na které se lze obrátit v případě problémů.

4.    PŘEHLED PLÁNOVANÝCH AKCÍ

Vyhodnocení MPP 2019/2020

Aktiv školních metodiků prevence

Schůzka – školní metodik prevence, vedení školy

Schůzka – školní metodik prevence, pedagogičtí pracovníci, asistenti pedagoga

Vytvoření nástěnky věnované prevenci

Objednávka besed a dalších preventivních programů

Zahájení činnosti Žákovského parlamentu

Zahájení činnosti kroužků

Průběžně: pravidelné měsíční schůzky žákovského parlamentu, třídnické hodiny, návštěva dopravního hřiště pro 1. stupeň dle aktuální nabídky

Poznámka:

Plán aktivit může být měněn a doplňován v závislosti na aktuálních nabídkách organizací a situaci ve škole.

a)      vzdělávací oblast

V letošním školním roce škola vyučuje ve všech 9 ročnících podle ŠVP Otevřená škola, který je zaměřen na jazyky, informatiku a ekologickou výchovu. Zároveň se škola snaží nabídnout své služby nejen žákům, ale i rodičovské a širší veřejnosti.

V průběhu celého roku bude dbáno na plnění plánovaných výstupů a rozvoj klíčových kompetencí žáků.  V hodinách budou využívány vhodné metody a formy výuky. Žáci budou mít v průběhu školního roku možnost navštívit kulturní představení dle aktuální nabídky.

Průběžně bude obměňována nástěnka věnovaná prevenci a zodpovídány dotazy ze schránky důvěry. V rámci lepší informovanosti žáků o pořádaných akcích bude využit školní rozhlas, ve kterém budou rovněž vyzdviženy úspěchy, kterých žáci naší školy dosáhli.

K propagaci školy bude využit i místní tisk (Poličenské listy), regionální tisk a webové stránky školy. Žáci budou mít možnost sledovat v době přestávek zpravodajství a reklamní spoty televize SIK zaměřené na prevenci rizikového chování.

Pedagogičtí pracovníci budou dbát na včasné odhalení vývojových poruch učení a chování, v případě potřeby vytvoří žákům plán podpůrných opatření a navrhnou vyšetření na odborných pracovištích. Dále bude škola postupovat dle doporučení těchto pracovišť. Problémy a požadavky žáků budou řešeny na pravidelných třídnických hodinách, případně prostřednictvím Žákovského parlamentu, který se bude scházet minimálně jednou za měsíc.

Ve škole bude efektivně pracovat školní družina a děti budou mít možnost navštěvovat zájmové kroužky. I nadále se počítá s využitím školního hřiště, na kterém mohou žáci sportovat pod dohledem správců.

b) pedagogičtí a další pracovníci školy

Pedagogičtí pracovníci se budou účastnit vzdělávacích metodických akcí i akcí pořádaných např. KPPP a ZDVPP Zlín (zejména přednášky určené ředitelům škol, výchovným poradcům, školním metodikům prevence, vyučujícím integrovaných žáků, třídním učitelům). Pedagogičtí pracovníci budou seznámeni s MPP na školní rok 2019/2020  a budou informováni o jednotlivých akcích, stejně jako ostatní zaměstnanci školy. Zároveň budou s vedením školy a školním metodikem prevence koordinovat jednotlivé akce. Všichni pedagogové mají možnost vypůjčit si studijní materiál ze školní knihovny a videotéky a využívat k dalšímu vzdělávání internet.

 

 

 

c) rodiče

Rodiče budou moci vyjadřovat své názory a připomínky na třídních schůzkách a také prostřednictvím svých volených zástupců v Radě rodičů a Školské radě.

Rodiče žáků budou prostřednictvím třídních schůzek seznámeni se Školním řádem, MPP, jehož součástí je Školní program proti šikanování a krizové plány školy, stejně jako s postupem v případě, že by u jejich dítěte došlo k podezření na intoxikaci, zneužití návykových látek, krádeže, šikanu apod. Dále budou rodiče zváni k účasti na celoškolních akcích – besídky, kulturní akce, ale i vyzváni k pomoci – sponzorské příspěvky, pomoc při školních akcích, školních výletech, vedení některých kroužků apod.

Rodiče mají, stejně jako jejich děti, možnost využívat konzultační hodiny jednotlivých pedagogů.

d) spolupráce s obcí a složkami

            Rovněž v letošním školním roce budeme pokračovat ve spolupráci s obcí Poličná, která podporuje mimoškolní aktivity pořádané školou (zájezdy na divadelní představení, návštěvu zoo), činnost některých kroužků (střelecký), nebo některé akce sama pořádá. Každoročně spolupracujeme se Svazem žen a  SDH Poličná v rámci Dne dětí, Rozloučení s létem apod.

5.                PLATNÉ DOKUMENTY PRO TVORBU MPP

METODICKÉ POKYNY A DOPORUČENÍ

  • Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy  k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních (č.j. MSMT-21149/2016)
  • Metodické doporučení k prevenci rizikového chování dětí, žáků a studentů ve školách a ve školských zařízeních č.j. 21291/2010-28  + přílohy pro jednotlivé typy rizikového chování : 1. návykové látky,2. rizikové chování v dopravě, 3. poruchy příjmu potravy, 4. alkohol,5. syndrom CAN, 6. školní šikanování, 7. kyberšikana, 8. homofonie, 9. extremismus , rasismus, xenofobie, antisemitismus, 10. vandalismus, 11. záškoláctví, 12. krádeže, 13. tabák, 14. krizové situace spojené s násilím, 15. netolismus , 16. sebepoškozování, 17. nová náboženská hnutí, 18. rizikové sexuální chování, 19. příslušnost k subkulturám, 20. domácí násilí
  • Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance, č.j.: 14423/99-22
  • Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, č.j.: 10194/2002 –14

související normy: Zákon o sociální potřebnosti č. 422/2003 Sb. (novela zákona č.  482/1991 Sb.) – ohlašovací povinnost školy při neomluvených hodinách; Zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. (změny - platné znění od 1.1.2015 – více o  ohlašovací povinnosti školy

  • Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané, č.j.: 25884/2003-24    

související norma: Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže č. 218/2003 Sb.platné znění od 1.6.2015

  • Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT Č.j.: 37 014/2005-25

 

6.      PLÁN ZPŮSOBU HODNOCENÍ

Jednotlivé aktivity budou hodnoceny bezprostředně po jejich realizaci, aktivity dlouhodobějšího charakteru měsíčně, případně ve čtvrtletí, pololetí, 3. čtvrtletí a na konci školního roku. V rámci hodnocení bude dán prostor k vyjádření nejen pedagogům a ostatním zaměstnancům školy, ale i dětem a jejich rodičům.

Příloha č.1:

Školní program proti šikanování

Vychází z Metodický pokynu MŠMT k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních Č.j. MSMT – 22294/2013-1.

Školní program proti šikanování má 13 komponent:

      1.   zmapování situace – analýza a evaluace (před a po zavedení programu a také v jeho průběhu);

- varovné signály:

a) Žák je o přestávce sám, chodí do školy těsně před začátkem vyučování, do třídy těsně se zvoněním nebo až s učitelem.

b) Vyhledává blízkost učitelů.

c)      Zhoršení prospěchu, nadměrná absence, objevuje se neomluvená absence.

d)     Má v nepořádku své školní potřeby – poškozené, špinavé, rozházené. 

e)      Odřeniny, modřiny, zranění.

f)       Nejistota, ustrašenost při vystoupení před třídou.

g)      Žák je smutný, nešťastný, depresivní.

h)     Od ostatních dětí je častován posměšky, kritikou, nadávkami, hrubými žerty. Je tělesně napadán, agresi neoplácí. Dostává panovačné příkazy a podřizuje se jim.

 

            - monitorování situace ve třídách během vyučovacích hodin i o přestávkách

            - zaměření na žáky, k nimž se v loňském školním roce chovali spolužáci nevhodným způsobem, na nové žáky školy a na handicapované děti

            - třídnické hodiny

            - schránka důvěry

            - rozhovory s rodiči – třídní schůzky, dny otevřených dveří

            - dotazníkové šetření a vyvození patřičných závěrů

            - Žákovský parlament

            - Pasování prvňáčků – nejstarší žáci školy pomáhají nejmladším

 

      2.   motivování pedagogů pro změnu;

            - zlepšení informovanosti pedagogů o dané problematice

            - vzdělávání v dané problematice

            - seznam materiálů k prevenci rizikového chování

            - pořízení nové odborné literatury k danému tématu

            - kontakty s kolegy z jiných škol, předávání zkušeností

- upevnění vztahu třídního učitele a jeho třídy – společné prožitky při škole v přírodě, školních výletech, exkurzích apod.

- nezastupitelná role třídního učitele - sleduje chování žáků, vede žáky k osobní odpovědnosti, spolupracuje s ostatními vyučujícími, závažné problémy řeší s výchovnou poradkyní a metodičkou prevence, případně s vedením školy

      3.   společné vzdělávání a supervize všech pedagogů;

- sebevzdělávání - četba odborné literatury, zhlédnutí DVD zaměřených na téma šikany, účast na odborných přednáškách

- seznámení s MPP, jehož součástí je i Školní program proti šikanování

      4.   užší realizační tým (zástupce vedení - nejlépe ředitel, zástupci třídních učitelů z 1. a 2. stupně, zástupce družiny, školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog atd.);

vedení školy - ŘŠ, ZŘŠ

- příslušný třídní učitel třídy, které se problém týká

- výchovný poradce

- školní metodik prevence

- účast dalšího člena je možná vzhledem k okolnostem (např. vedoucí školní družiny)

5.      společný postup při řešení šikanování;

scénáře pro řešení šikany (Kolář)

6.      primární prevence v třídních hodinách;

- programy na podporu sebevědomí, umění komunikace, na zjištění rušivých zvláštností chování

- sociometrie tříd atd.

- co je šikana a jak se jí mohou bránit

hry na stmelení kolektivu

- zapojení do celoškolních akcí

- řešení aktuálních problémů

- dlouhodobý plán práce se třídou – dle vývojové fáze skupiny, skupinové dynamiky

a struktury, věkových zvláštností

 - podpora mezilidských vztahů – úcta, respekt, stanovování a respektování limitů vlastních a cizích – rozvoj kázně a sebekázně

- stanovení pravidel

- zvládání konfliktních situací – způsob řešení

- vztah k autoritě

- schopnost sdělit, obhájit, respektovat, změnit názor, postoje

7.      primární prevence ve výuce;

- výuka podle ŠVP Otevřená škola

- pořádání přednášek a besed (Klub Most, Policie ČR, KPPP ZDVPP aj.)

- věnování pozornosti pohybovému režimu žáků o přestávkách i v hodinách, zařazování oddechových aktivit pro uvolnění energie a odreagování stresu a agresivity

8.      primární prevence ve školních i mimoškolních programech mimo vyučování;

nabídka kroužků a nepovinných předmětů

- spolupráce se SVČ Domeček Valašské Meziříčí, ZUŠ, sportovními oddíly apod.

- školní knihovna

- školní hřiště

9.      ochranný režim (demokraticky vytvořený smysluplný školní řád, účinné dohledy učitelů);

- školní řád obsahující povinnosti i práva žáků i učitelů

- důsledné dodržování dozorů (kontrola ŘŠ, ZŘŠ)

- systém pochval a trestů

- charta proti šikanování

10.  spolupráce s rodiči (vhodný způsob seznámení s nekompromisním bojem školy proti šikaně, například na webových stránkách, pomocí informativního dopisu a při třídních schůzkách);

- seznámení rodičů s MPP, jehož součástí je Školní program proti šikanování

- zapojení rodičů do chodu školy

- využívání konzultačních hodin rodiči

- vzájemná spolupráce s rodiči a jejich informovanost – prostřednictvím žákovských knížek, účast na třídních schůzkách, dnech otevřených dveří

- navození atmosféry vzájemné důvěry a respektu

11.  školní poradenské služby;

konzultační hodiny výchovného poradce, školního metodika prevence i ostatních vyučujících

- v případě potřeby okamžité řešení problému

- vedení evidence problémových žáků a řešení problémových situací (TU, VP, školní metodik prevence)

- možnost zapůjčení odborné literatury

- seznam institucí, které odbornou pomoc nabízejí – zprostředkování kontaktu, předání metodických materiálů rodičům

12.  spolupráce se specializovanými zařízeními;

- SVP

- KPPP ZDVPP – psycholog, oblastní metodik preventivních aktivit,

- kurátoři pro mládež

- dětští lékaři

- Policie ČR

13.  vztahy se školami v okolí (domluva ředitelů na spolupráci při řešení šikany, kdy se jí účastní žáci z různých škol);- dle konkrétní situace

14. Maximální podpora žáků v případě distanční výuky, pomoc rodinám žáků při zajištění technického zázemí v případě distanční výuky.

1.     Vnější charakteristika šikanování

(1) Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky např. v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování.

Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Rovněž se může realizovat prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu.

(2) Kyberšikana je jednou z forem psychické šikany. Je to zneužití ICT (informačních a komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů

a internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně ohrozit, ublížit mu. Podobně jako u šikany tváří v tvář se jedná o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky. Povaha a provedení útoků pak určuje její závažnost (podrobněji viz metodické doporučení).

(3) Důležité znaky šikanování: záměrnost, cílenost, opakování (není podmínkou), nepoměr sil, bezmocnost oběti, nepříjemnost útoku, samoúčelnost agrese.

2.     Projevy šikanování

(1) Šikanování má ve svých projevech velice různou podobu. Mezi základní formy šikany podle typu agrese – typu nebo prostředku týrání patří:

·         fyzická agrese, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku oběti);

·         verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je
i kyberšikana, děje se pomocí informačních a komunikačních technologií);

·         smíšená šikana, kombinace psychické a fyzické šikany (násilné
a manipulativní příkazy apod.).

(2) Podstatnou vlastností šikany je skrytost. Ta je dána tím, že často odhalení zejména pokročilé šikany brání z rozličných důvodů a pohnutek všichni účastníci vyšetřování včetně oběti. Z tohoto důvodu je důležité umět rozpoznat přímé

a nepřímé signály šikany.

(3) Při vlastní diagnostice šikany je třeba zkoumat tento fenomén ze tří praktických pohledů - jako nemocné chování, závislost a poruchu vztahů ve skupině.

3.     Odpovědnost školy chránit děti před šikanou

(1) Škola má jednoznačnou odpovědnost za děti a žáky. Pedagogický pracovník šikanování mezi žáky předchází, jeho projevy neprodleně řeší a každé jeho oběti poskytne okamžitou pomoc.

(2) Škola má ohlašovací povinnost při výskytu šikany v následujících případech:

·         dojde-li v souvislosti se šikanou k jednání, které by mohlo naplňovat znaky přestupku nebo trestného činu, obrací se škola na Policii ČR. Trestní oznámení je možné podat také na státní zastupitelství;

·         dojde-li k šikaně v průběhu vyučování, s ním souvisejících činností anebo poskytování školských služeb, má škola povinnost tuto skutečnost oznámit zákonnému zástupci jak žáka, který byl útočníkem, tak žáka, který byl obětí.

·         škola ohlašuje orgánu sociálně právní ochrany dětí takové skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dítě je v ohrožení buď proto, že ho ohrožuje někdo jiný nebo protože se ohrožuje svým chováním samo

 (3) Šikanování žáků může naplňovat skutkovou podstatu trestných činů či provinění.

(4) Trestné činy ve vztahu ke kyberšikaně

Kyberšikana obdobně jako školní šikana sice není sama o sobě trestným činem ani přestupkem, ale její projevy mohou naplňovat skutkovou podstatu např. těchto trestných činů:

·         nebezpečné pronásledování

·         účast na sebevraždě

·         porušení tajemství dopravovaných zpráv

·         porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí

·         pomluva – např. vytvoření webových stránek zesměšňujících oběť

(5) Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme

v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu (§ 367 TZ). V úvahu přicházejí i další trestné činy jako např. nadržování (§ 366 TZ) či schvalování trestného činu (§365 TZ),
v krajním případě i podněcování (§ 364 TZ).

A. Jak řešit případ šikanování žáků:

Proškolený pracovník, většinou školní metodik prevence, na podkladě kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování rozhodne, zda řešení zvládne škola sama, nebo si povolá odborníka specialistu.

Pokročilé a komplikované šikany škola řeší ve spolupráci s odborníky z venku, zejména z PPP, SVP.
Do komplikované šikany zařadíme především neobvyklé formy šikany. Dále sem zahrneme základní formy šikany, se kterými nemáme zkušenosti.

Scénář pro obyčejnou počáteční šikanu (Kolář, 2011)

•         odhad závažnosti onemocnění skupiny a stanovení formy šikany;

•         rozhovor s informátory a oběťmi;

•         nalezení vhodných svědků;

•         individuální rozhovory se svědky (nepřípustné je společné vyšetřování agresorů a svědků, hrubou chybou je konfrontace oběti s agresory);

•         ochrana oběti;

•         předběžná diagnóza a volba ze dvou typů rozhovoru:

•         rozhovor s oběťmi a rozhovor s agresory (směřování k metodě usmíření);

•         rozhovor s agresory (směřování k metodě vnějšího nátlaku);

•         realizace vhodné metody:

•         metoda usmíření;

•         metoda vnějšího nátlaku (výchovný pohovor nebo výchovná komise s agresorem a jeho rodiči);

•         třídní hodina:

•         efekt metody usmíření;

•         oznámení potrestání agresorů;

•         rozhovor s rodiči oběti;

•         třídní schůzka

•         práce s celou třídou

Základní krizový scénář pro výbuch pokročilé šikany – Poplachový plán pro tzv. školní lynčování (Kolář, 2011)

a. První (alarmující) kroky pomoci

•         zvládnutí vlastního šoku – bleskový odhad závažnosti a formy šikany;

•         bezprostřední záchrana oběti, zastavení skupinového násilí.

b. Příprava podmínek pro vyšetřování

•         zalarmováni pedagogů na poschodí a informování vedení školy;

•         zabránění domluvě na křivé skupinové výpovědi;

•         pokračující pomoc oběti (přivolání lékaře);

•         oznámení na policii, paralelně – navázáni kontaktu se specialistou na šikanování, informace rodičům

c. Vyšetřování

•         rozhovor s obětí a informátory;

•         nalezení nejslabších článků nespolupracujících svědků;

•         individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky;

•         rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi agresory, není vhodné konfrontovat agresora (agresory) s obětí (oběťmi).

d. Léčba

•         metoda vnějšího nátlaku a změna konstelace skupiny.

B) Nápravná opatření

 (1) Nápravná opatření

- výchovná opatření (napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele školy)

- snížení známky z chování;

- ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení střediska výchovné péče, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v diagnostickém ústavu;

- ředitel školy podá návrh orgánu sociálně-právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu;

- škola umožní agresorovi individuální výchovný plán.

(2) Doporučuje se dále pracovat s agresorem (vedení k náhledu na vlastní chování, motivy apod.) i s obětí šikany. V případě potřeby doporučit zákonnému zástupci péči dítěte v PPP, SVP nebo jiných odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů, případně převedení do jiné třídy.

(3) Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina či menšina) apod.

C) Spolupráce se specializovanými institucemi

(1) Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důležitá spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence, výchovného poradce, event. školního psychologa, školního speciálního pedagoga nebo zástupce školy

s dalšími institucemi a orgány zejména:

·         v resortu školství – s PPP, SVP, speciálně pedagogickými centry (v případě integrovaných dětí na běžných školách);

·         v resortu zdravotnictví – s pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology, psychiatry a zařízeními, která poskytují odbornou poradenskou
a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie;

·         v resortu sociální péče – s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence (možnost vstupovat do každého šetření, jednat s dalšími zainteresovanými stranami, s rodinou), případně s NNO specializujícími se na prevenci a řešení šikany.

(2)   Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu (provinění), ředitel školy nebo školského zařízení oznámí tuto skutečnost Policii ČR.

 

D) Ochrana dětí před šikanou v předškolním vzdělávání

(1) Empirické zkušenosti potvrzují, že trápení se šikanou mají děti už v mateřské škole

(2) Minimální požadavky na ochranu dětí před šikanou platí i zde. Po odborném
a bezpečném rozkrytí šikany pedagog zvolí vhodný způsob nápravy. Lze uvažovat podle situace o několika metodách, které je dobré společně kombinovat:

- Rozhovor s dítětem, které ubližuje.

- Zavedení ochranného režimu oběti.

- Práce se skupinou

- Rozhovor s rodiči dítěte – agresora.  

Charta proti šikanování

(Zpracovali zástupci Žákovského parlamentu)

Chovám se tak, jak chci, aby se druzí chovali ke mně:

- používám slova děkuji, prosím, promiň

- jsem kamarádský, umím podat pomocnou ruku

- mluvím slušně a pravdivě, nikoho nezastrašuji

- jsem ochotný naslouchat druhým

- respektuji soukromí druhých

- za své případné prohřešky umím nést zodpovědnost a omluvit se

- toleruji, že každý z nás je jiný

- jednám čestně

- plním své sliby

- vím, že mé právo končí tam, kde začíná právo druhého

Příloha č. 2:

 

KRIZOVÉ PLÁNY

 

 

                       KRIZOVÝ PLÁN – ŠIKANA

Škola je povinna řešit šikanu ve škole a na akcích pořádaných školou.

A. Učitel je svědkem šikany – brutálního násilí

·         Zásah pedagoga či jiné dospělé osoby ve škole ku prospěchu oběti.

·         Odvést okamžitě oběť do bezpečí.

·         Ihned se vrátit zpět do třídy nebo do ní poslat jiného pedagoga, příp. pověřit dozorem

někoho ze žáků (zabránění domluvě agresorů na křivé skupinové výpovědi)!

·         Zalarmovat další pedagogy a domluvit se na spolupráci při vyšetřování – i za cenu přerušení výuky! Nejlépe rozdělit třídu na 2 poloviny, zabezpečit pedagogický dozor.

·         Pokračovat v pomoci a podpoře oběti (dát oběti napít, zajistit lékařské vyšetření)! Po

návratu od lékaře nepouštět oběť zpět do třídy.

·         Kontaktovat rodiče oběti.

 Při rozhovoru s rodiči se vyvarovat slova šikana, lépe je používat trápené nebo ubližované dítě. Hovořit s nimi „na rovinu“, ujistit je, že se konflikt řeší. Dohodnout s rodiči, jakým způsobem bude zajištěna bezpečnost dítěte (nejlépe nechat doma).

·         Ohlásit celou věc policii a kurátorovi pro mládež.

·         Následuje vlastní vyšetřování.

B. Učitel se o šikaně od někoho dozví

1.      Ověření situace

·         Získat kolegy (max. 3), kteří budou spolupracovat na šetření. (Třídní učitel může

spolupracovat, ale nesmí být hlavní vyšetřovatel).

·         Nalézt vhodné informátory. Promluvit s více informátory, případně je požádat, zda-li by to mohli dosvědčit. Nenaléhat!

·         Nalézt vhodné svědky.

·         Kontaktovat rodiče.

2.      Vyšetřování

·         Provést zápis.

·         Nenaléhat, nechat je říct to, co chtějí.

·         Mít při vyšetřování třetí osobu jako svědka.

·         Pokračovat v pomoci a podpoře oběti.

·         začít vyšetřování se „zdravým jádrem“, nikdy nezačínat agresory (1. rozhovor se svědky, 2. rozhovor s obětí, 3. rozhovor s agresorem)

3.      Hledání nápravy

A) METODA USMÍŘENÍ    

Provádí se především u počátečních stadií šikany a vykazuje-li agresor ochotu své chování

změnit.

·        Domluva a usmíření mezi aktéry šikany, bez trestu.

·        Řízené hledání nápravy, vcítění se agresora do oběti, pochopit její utrpení.

B) METODA VNĚJŠÍHO NÁTLAKU

Provádí se u pokročilejších forem šikany.

·         Ustanovit výchovnou komisi.

·         Přinutit trestem a strachem viníky k zastavení agresivního chování

·         Individuální rozhovor s agresorem a jeho rodiči.

·         Oznámit trest před celou třídou.

·         Zajistit ochranu oběti.

4.      Dokumentace

          KRIZOVÝ PLÁN - NÁVYKOVÉ LÁTKY

Pojem návykové látky zahrnuje veškeré látky (mj. omamné a psychotropní), které jsou

schopné ovlivnit psychiku člověka, jeho sociální chování a ovládací nebo rozpoznávací

schopnosti. Patří sem také alkohol a tabák. Konzumace návykových látek osobami mladšími 18 let je považována za rizikové chování.

Užívání návykových látek v prostorách školy a na všech školních akcích není přípustné! Všichni zaměstnanci školy mají oznamovací povinnost k řediteli školy v případě, kdy žáci omamné látky užívají, distribuují nebo u sebe přechovávají.

A)    TABÁKOVÉ VÝROBKY

Jak řešit konzumaci tabákových výrobků ve škole?

·         Tabákový výrobek je třeba žákovi vhodným způsobem odebrat a zajistit, aby nemohl pokračovat v konzumaci.

·         Pedagog dále sepíše o události krátký záznam s vyjádřením žáka (zejména od

koho má tabákový výrobek), informuje třídního učitele a předá zápis metodikovi prevence, který jej založí do své agendy.

·         Třídní učitel informuje zákonného zástupce žáka.

·         V závažných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliže se

chování opakuje, vyrozumí škola orgán sociálně - právní ochrany dětí.

·         Jsou vyvozeny sankce dané školním řádem.

B)    ALKOHOL

Jak řešit konzumaci alkoholu ve škole?

·         Alkohol je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, voláme RZS.

·         Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagog následovně:

·         Informuje TU, o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud, od koho alkohol má), který odevzdá školnímu metodikovi prevence, ten jej založí do své agendy a vyrozumí vedení školy.

·         V případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování, vyzve škola ihned zákonného zástupce žáka, aby si jej vyzvedl.

·         Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně-právní ochrany dítěte a vyčká jeho pokynů.

·         Zákonnému zástupci ohlásí škola tuto skutečnost i v případě, že je žák schopen výuky.

·         Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní

ochrany dětí.

·         Z konzumace alkoholu škola vyvodí sankce dané školním řádem.

·         V případě podezření na intoxikaci žáka provede pedagogický pracovník test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška) na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje podle výše uvedených bodů.

Jak řešit nález alkoholu ve škole?

1) pedagog nalezne v prostorách školy alkohol

·         Tekutinu nepodrobuje žádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury.

·         O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

·         Nalezenou tekutinu uloží u vedení školy.

·         Sepíše stručný záznam o události, který předá metodikovi prevence.

2) pedagog zadrží u některého žáka alkohol

·         Tekutinu nepodrobuje žádnému testu.

·         O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

·         O nálezu sepíše stručný záznam, s vyjádřením žáka, u kterého byl alkohol nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pedagog tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen ředitel školy nebo zástupce školy. Zápis založí školní metodik prevence do své agendy.

·         O nálezu vyrozumí zákonného zástupce žáka. Pokud se jedná o opakovaný nález u téhož žáka, upozorní i orgán sociálně-právní ochrany dětí.

·         V případě potřeby předá zajištěnou tekutinu přivolanému lékaři.

·         škola vyvodí sankce dané školním řádem

C)    OMAMNÉ A PSYCHOTROPNÍ LÁTKY ( OPL )

Jak řešit konzumaci OPL ve škole?

·         Návykovou látku je potřeba žákovi odebrat a zajistit, aby v konzumaci dále nepokračoval

·         V případě, že je žák pod vlivem OPL do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, přivolá pedagog RZS.

·         Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, pedagog zaznamená vyjádření žáka a vyrozumí vedení školy.

·         V případě, že žák není schopen dalšího vyučování, vyzve pedagog zákonného zástupce žáka, aby si dítě vyzvedl.

·         Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně-právní ochrany dítěte a vyčká jeho pokynů.

·         Zákonnému zástupci ohlásí škola tuto skutečnost i v případě, že je žák schopen výuky.

·         Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně - právní ochrany dětí.

(V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonného zástupce poskytne školní metodik prevence informaci o možnostech odborné pomoci.)

·         Škola vyvodí sankce dané školním řádem. (Je třeba rozlišit uživatele od distributora –

uživatel je nebezpečný sobě, distributor všem; distribuce je trestným činem.)

·         V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagog provést orientační test na přítomnost OPL (zkouška ze slin), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce.

Jak řešit distribuci OPL ve škole?

Distribuce může být kvalifikována jako trestný čin. Množství, které žák distribuuje, není nijak

rozhodující.

Přechovávání OPL je také vždy protiprávním jednáním. Množství, které u sebe žák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíže specifikováno buď jako přestupek, nebo v případě množství většího než malého jako trestný čin. Množství nemá vliv na kázeňský postih, který je stanovený školním řádem.

1) pedagog nalezl OPL ve škole

·         Látku nepodrobuje žádnému testu.

·         O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

·         Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloží látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, přelep opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ve školním trezoru.

·         O nálezu vyrozumí Policii ČR.

2) pedagog zadrží u žáka OPL

·         Látku nepodrobuje žádnému testu.

·         O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

·         O nálezu sepíše stručný záznam, s vyjádřením žáka, u kterého byla OPL nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byla OPL nalezena (nebo který jej odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pedagog tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen ředitel školy nebo zástupce školy. Zápis založí školní metodik prevence do své agendy.

·         O nálezu vyrozumí Policii ČR a informuje zákonné zástupce.

·         V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intoxikoval, předá pedagog látku přivolanému lékaři.

3) pedagog má podezření, že žák má OPL u sebe

·         Řešení této situace spadá do kompetence Policie ČR.

·         Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultuje s ní další postup a informuje zákonného zástupce žáka.

·         Žák je izolován od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem.

U žáka v žádném případě neprovádíme osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.

 

 

                              Krizový plán – krádeže

 

U dětí školního věku se setkáváme s několika formami krádeží. Je důležité mezi nimi rozlišovat, protože mají odlišná psychologická východiska, jejich interpretace i způsoby řešení budou tedy rozdílné.

 

Jak postupujeme preventivně proti krádežím:

Vedeme žáky k tomu, aby byli všímaví vůči svému okolí, a dokázali rozpoznat protiprávní jednání a pokud budou svědky takového jednání, aby jej nahlásili pedagogickému pracovníkovi školy.

 

Jak postupovat při nahlášení krádeže žákem:

 

  • každé podezření nahlásit řediteli školy, třídnímu učiteli, metodikovi prevence
  • každou nahlášenou krádeží je třeba se zabývat, prošetřit ji
  • pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného
  • u náhrady škody by měla být preferovaná náprava vztahu mezi poškozeným a pachatelem (omluva, vrácení, náhrada)
  • rodičům poškozeného je třeba krádež nahlásit ihned,

rodičům pachatele po předchozím zjištění příčin

  • výchovné opatření dle školního řádu
  • pokud se žák krádeží dopouští opakovaně a škola již vyčerpala všechna kázeňská opatření, je třeba případ hlásit na OSPOD
  • policii je nutné informovat vždy, když se jedná o krádež z uzamčeného prostoru, dále pokud má skutek znaky násilí a vydírání

 

 

 

Krizový plán –  CAN - týrané dítě

 

Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Jde o jakoukoliv formu týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naši společnost nepřijatelná.

 

U každého podezření o výskytu daného jevu musí být informován ředitel školy.

 

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí chrání učitele při jeho postupu na ochranu práv dítěte. Je zde přímo vyzýván k tomu, aby v případě podezření na týrání žáka kontaktoval odborníky.

 

Jak postupovat:

 

Rozhovor s žákem je klíčový:         

navázat se žákem osobní kontakt, zeptat se ho v soukromí proč má na těle modřiny atd., nedoporučuje se při osobním jednání věnovat se problému okamžitě.

 

Když je dítě nedůvěřivé:      

V situaci, kdy se učiteli nedaří navázat komunikaci se žákem, je dobré se obrátit na PPP. Jednou z možností je, že učitel žákovi, který se nechce se svým problémem svěřit, doporučí, aby se obrátil na Linku bezpečí.

 

Rodič může situaci ujasnit:              

V první fázi, by měl učitel chtít, aby pouze okomentoval to, jak si vysvětluje problémy, které učitel vypozoroval. Učitel může z chování rodiče nepřímo poznat, zda v rodině k týrání nedochází. Rozumný rodič, nebo zákonný zástupce, který svěřenému dítěti nijak neubližuje, by měl naopak uvítat zájem školy, která se ho snaží upozornit na to, že jejich dítě má nějaký problém a je i ochotna mu při jeho řešení pomoci.

Pokud učitel od rodičů nic nezjistí, a dítě se chová i nadále nezvykle, jde o další důvod k zapojení odborníka.

 

Na řadě je odborník: 

Je právem každého pedagoga, aby sám zvolil postup, který považuje v daném případě za nejlepší. Tehdy, když dítě samo přizná, že je týráno, nebo když si učitel jinak potvrdí, že bylo nějak fyzicky nebo psychicky poškozeno, měl by kontaktovat odborníky.

Při zjištění nějaké zdravotní újmy se však nedoporučuje kontaktovat jen lékaře. Pediatr si přeje, aby dítě přišlo v doprovodu rodiče. Pokud se však škole podaří domluvit se s poradnou na kontaktu bez účasti rodičů, je považováno toto porušení pravidel za přijatelné. Prioritou je pomoci dítěti za každou cenu.

 

V případě, že má učitel podezření na týrání žáka, situace se nezlepšuje a komunikace s rodiči také k ničemu nevede, je nezbytné kontaktovat především OSPOD, a to podle spádové oblasti, kam škola v dané obci přináleží, tedy podle obcí s rozšířenou působností.

 

 

Krizový plán – domácí násilí

 

Domácí násilí je netypickou formou rizikového chování pro školní prostředí, navíc je složité ho přesně identifikovat a správně vyhodnotit míru a potřebu podpory z vnějšího prostředí. Špatně zvolená forma intervence může mít paradoxně závažné negativní dopady na řešení celé situace. Násilí, které se odehrává v rodině, se může projevovat v chování žáka a může být jedním z důvodů dalších forem rizikového chování (např. záškoláctví, zneužívání návykových látek, sebepoškozování, násilné chování aj.).

Domácí násilí představuje obvykle fyzické, psychické, nebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, k němuž dochází skrytě v soukromí. Je typické, že se intenzita násilného chování v průběhu času stupňuje, což snižuje schopnost oběti i agresora toto chování zastavit a pracovat na nápravě narušeného vztahu.

Ve všech formách domácího násilí může dítě figurovat jako oběť i jako svědek, přičemž obě tyto role ohrožují jeho další vývoj, psychické zdraví a následný život, zejména vztahy.

Škola tedy obvykle nemůže být tím, kdo primárně zasahuje do řešení situace v rodině. Učitelé ale musí vědět, jak v takových případech postupovat, aby jejich intervence násilí v rodině ještě více nevystupňovala.

Učitel nemůže poskytovat terapeutické služby, nutit dítě k výpovědi či intervenovat v rodině.

 

Není úlohou učitele domácí násilí „diagnostikovat“, ani intervenovat v rodině. Rolí učitele je zprostředkovat dítěti potřebné informace a přizvat k řešení situace odborníky, kteří se dané problematice systematicky věnují.

 

 

Postup:

  1. Rozhovor s žákem; poskytneme kontakty na organizace pomáhající obětem domácího násilí; ujistíme oběť, že nebudeme kontaktovat agresora
  2. Konzultujeme situaci s výchovným poradcem, školním metodikem prevence, vedením školy.
  3. Situaci nemůže řešit pedagog sám, ale vždy s dalšími odborníky. Konzultujeme se střediskem výchovné péče.
  4. Vhodným způsobem při osobním setkání informujeme rodiče - naegresora
  5. V případě, že rodiče/zákonní zástupci odmítají spolupracovat se školou a odmítají se účastnit výchovných komisí, je škola oprávněna vyrozumět OSPOD a
  6. Pokud má pedagog jistotu, že byl spáchán trestný čin, má ze zákona povinnost obrátit se na orgány činné v trestním řízení Policii ČR; pokud má takové podezření, zákon určuje školskému zařízení za povinnost nahlásit tuto skutečnost obecnímu úřadu, tedy sociálnímu pracovníkovi z orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD).

 

 

Pomoc pro děti:

Dětské krizové centrum  Praha   www.ditekrize.cz

Linka bezpečí dětí a mládeže  linkabezpeci.cz tel.:  116 111

 

 

Krizový plán – doprava

 

Jak postupovat:

  1. Škola zajistí začlenění dopravní výchovy do předškolního a základního vzdělávání.

(praktický výcvik na dopravním hřišti, dopravní besedy v prostorách školní třídy).

  1. Škola poskytne informace zákonným zástupcům žáků (na rodičovských schůzkách – informační materiál, důležité webové stránky atd.).
  2. Pedagogové seznámí žáky s rizikovým chováním v dopravě (chování v rozporu s oficiálními a neoficiálními pravidly, agresivní chování, neočekávané nebo nezvyklé chování).
  3. Škola předchází nehodám (selhání dopravního systému), úrazům, ztrátám na životech, psychickým traumatům, materiálním škodám, negativním ekonomickým dopadům (např. jako důsledku dopravního kolapsu), ničení životního prostředí.

 

Krizový plán – extremismus

 

Za extremistické chování lze považovat takové, které je vědomě konáno ve prospěch politických, náboženských a etnických hnutí a ideologií, která směřují proti základům demokratického ústavního státu. U žáků se zpravidla jedná pouze o dílčí postoje a formy podpory, které mají často pouze slabý ideologický základ. Rasistické chování je takové, které na základě přisouzení psychických a mentálních schopností a dovedností skupinám definovaným podle biologického, rasového či národnostního původu tyto příslušníky těchto skupin hodnotí a případně (ve formě „tvrdého rasismu“) je i poškozuje. Xenofobní chování je takové, které na základě subjektivně stanovených prvků cizosti (jinakosti) vyvolává obavy ze subjektů, které jsou jako cizí pojímány a v krajních případech může vést k jejich poškozování, což vyvolává protireakci. Antisemitské jednání je takové, které poškozuje objekt židovského charakteru.

 

O výskytu daného jevu musí být informován ředitel školy, metodik prevence, TU → určení dalšího postupu

 Jak postupovat při řešení:

1. Zjistit hloubku extremistického přesvědčení či rasistických, xenofobních anebo antisemitských postojů u jednotlivců a zjistit jejich případné vazby na extremistickou scénu mimo školu.

2. Zjistit rozšíření uvedených postojů v kolektivu, třídě, škole.

3. Škola nabídne žákům alternativní volnočasové aktivity.

4. Vyvolat diskusi o problémech souvisejících s uvedenými postoji s cílem odhalit jejich příčinu.

5. Okamžitě a razantně vystoupit proti projevům intolerance mezi žáky vyvolanými uvedenými postoji a názory.

6. Zaměřit výuku na tyto problémy. Pozvat experty k diskusi s žáky/studenty.

7. Informovat rodiče (V případě opakovaných verbálních či vizuálních projevů s možným extremistickým podtextem či v případě odůvodněného podezření na účasti žáka v extremistické partě a v případě užití násilí s extremistickým, rasistickým, antisemitským podtextem.)

8. Informovat Policii ČR  (V případě podezření na promyšlenou a extremisticky, rasisticky, xenofobně nebo antisemitsky motivovanou činnost a na takto motivované vážnější formy násilí.)

 

Výchovná opatření (míru zhodnotí MP, výchovný poradce, ředitel školy):

1. Napomenutí třídního učitele

2. Důtka třídního učitele

3. Důtka ředitele školy

4. Snížená známka z chování

 

Krizový plán – kyberšikana

 

Pojem kyberšikana  (někdy se používají i cizí výrazy kyber-mobbing, e-mobbing apod.) představuje úmyslné urážky, vyhrožování, zesměšňování nebo obtěžování druhých prostřednictvím moderních komunikačních prostředků většinou v delším časovém období. Kyberšikana se odehrává na Internetu  např. prostřednictvím e-mailů, chatových aplikací jako je ICQ, v sociálních sítích, na videích umístěných na internetových portálech) nebo prostřednictvím mobilního telefonu (např. SMS zprávami nebo nepříjemnými telefonáty). Pachatel často jedná anonymně, takže oběť netuší, od koho útoky pochází.

 

  1. Typické rysy:
    • je časově neomezená – útočník může oběť obtěžovat 24hodin denně
    • publikum široké – kdokoliv
    • obsah se šíří velmi rychle – prostřednictvím informačních technologií
    • anonymita pachatelů – je zpravidla obtížné, pokud je pachatel zdatný v práci s PC, mobilem apod., vypátrat jeho identitu
    • změna pojetí osobnosti agresora x oběti – anonymita informačních technologií umožňuje útočit i zjevně fyzicky slabším jedincům na zdatné oběti
    • možná neúmyslnost – zveřejnění fotografií nemusí být vždy míněno jako útok na kohokoliv, nicméně může ve výsledku způsobit nepříjemnosti oběti

 

 

  1. Jak kyberšikanu rozpoznat:
  • schránka důvěry
  • zhoršení atmosféry ve třídě /škole
  • rozpady přátelství
  • během školních akcí

 

  • zdravotní potíže
  • změny chování
  • ztrácení osobních věcí
  • zlehčování situace

 

U každého podezření o výskytu daného jevu musí být vždy informován ředitel školy / šk.zařízení.

 

Pokud k šikanování došlo v průběhu vyučování, nese plnou odpovědnost škola. Prokáže-li se zanedbání ředitele školy nebo některého pedagoga, může být právně nebo pracovněprávně potrestán. Na školském zařízení lze v oprávněných případech požadovat i náhradu škody vzniklé v důsledku šikany. A to jak náhradu na věcech, tak na zdraví, včetně způsobené psychické újmy. Pokud dítě v důsledku šikany nemohlo např. docházet do školy (vyšší stupeň šikany), nese školské zařízení odpovědnost i škody vzniklé rodičům dítěte v důsledku  např. uvolnění ze zaměstnání, zajištění hlídání dítěte, zajištění doprovodu do a ze školy apod.

 

  1. Co může dělat škola:
  • pracovat na povědomí
  • školní řád musí respektovat i tento fenomén
  • definovat kompetence v rámci školy
  • definovat kompetence mimo školu

 

Krizový plán – nová náboženská hnutí

 

Pokud je rodina členem společenství se znaky sekty a není podezření na zanedbávání péče či jiný trestný čin vůči dítěti, není možné ze strany pedagoga ovlivnit zapojení dítěte do tohoto společenství.

 

Užívání náboženských symbolů ve školách:

V českých právních předpisech není žádným způsobem omezeno nošení náboženských symbolů ve veřejném prostoru, tedy ani ve škole, což vyplývá ze Zprávy o šetření veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, Ph.D. Žák/yně tedy může ve školním prostředí nosit/užívat náboženské symboly, avšak jen tehdy, pokud nezvyšují

riziko ohrožení zdraví žáka či ostatních, či neznemožňují výkon určité činnosti.

Nedoporučuje se tak např. nošení řetízků při hodinách tělesné výchovy aj. Nošení muslimských šátků (hidžábu) by nemělo především ohrožovat bezpečnost nositelek atd.

 

Postup:

  1. Máte-li podezření, že se ve vašem okolí objevil nějaký problém z této oblasti, vždy se snažte získat co nejvíce informací.
  2. Konzultujeme situaci s výchovným poradcem, školním metodikem prevence, vedením školy
  3. Vhodným způsobem při osobním setkání informujeme rodiče
  4. V případě, že rodiče/zákonní zástupci odmítají spolupracovat se školou a odmítají se účastnit výchovných komisí, je škola oprávněna vyrozumět OSPOD.
  5. Pokud má pedagog jistotu, že byl spáchán trestný čin, má ze zákona povinnost obrátit se na orgány činné v trestním řízení Policii ČR; pokud má takové podezření, zákon určuje školskému zařízení za povinnost nahlásit tuto skutečnost obecnímu úřadu, tedy sociálnímu pracovníkovi z orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) nebo Policii ČR.

 

 

 

Krizový plán – poruchy příjmu potravy

 

Poruchy příjmu potravy se často rozvíjejí pomalu a nenápadně, ztracené v nevhodných jídelních návycích vrstevníků a rodiny. Mentální anorexie začíná nejčastěji ve věku třinácti až osmnácti let, mentální bulimie obvykle mezi patnáctým až pětadvacátým rokem věku. Poruchy příjmu potravy patří mezi nejčastější problémy dospívajících dívek a mladých žen. Poruchy příjmu potravy mohou způsobovat řadu zdravotních komplikací, které souvisí především s váhovým úbytkem a nedostatečnou výživou nebo jsou důsledky zvracení, nadužívání projímadel nebo diuretik. K rozvoji poruch příjmu potravy dochází v případě, že více či méně disponovaný jedinec je vystaven vlivu faktorů, které mohou vést k držení diet a současně některým dalším vlivům, které jsou nebezpečné z hlediska rozvoje jiných duševních poruch.

 

Sebepoškozování je záměrné a opakované ubližování si ve snaze vypořádat se s nepříjemnými duševními stavy. Projevuje se zraňováním vlastního těla a je signálem vážného psychického problému, jenž postižený nedokáže zvládnout jiným způsobem.

 

Kdy, koho a v jakém případě informovat, pokud mám u žáka podezření:

  1. Ředitel školy, třídní učitel, výchovný poradce a metodik prevence projednají situaci.
  2. Rodiče informuje třídní učitel vždy, když dítě výrazněji zhubne, opakovaně bylo přistiženo, že zvrací (stačí informace od vrstevníků), sebepoškozuje se. Rodiče informujeme, i když dítě nechodí do školní jídelny.
  3. Pokud rodiče odmítají řešit situaci, oznamujeme tuto situaci ošetřujícímu dětskému lékaři, popř. OSPOD

 

 

Možnosti a limity pedagoga:

Učitel není terapeut, zprostředkuje ale dítěti a rodině zpětnou vazbu o některých jídelních zvyklostech dítěte, může pomoci předcházet šikaně pro fyzický vzhled a výkon (zejména učitelé tělocviku), doporučit popř. zprostředkovat kontakt s psychologem nebo lékařem. Opatrně se pouštět do oblasti „zdravé výživy“ a redukce hmotnosti (doporučení mohou být jednostranně, přehnaně interpretována).

 

 Síť partnerů spolupráce

·    Jednotka specializované péče pro PPP PK VFN (Ke Karlovu 11, Praha 2, 224965353)

·    Dětská psychiatrická klinika (V úvalu 84/1, 15000 Praha 5, tel: 224 433 400)

·    Anabell – občanské sdružení (posta@anabell.cz)

·    Krizové centrum RIAPS (Chelčického 39, Praha 3, 222 58 06 97)

·    Linky důvěry

·    Síť organizace STOB (redukce nadváhy – program)

 

 

 

 

 

Krizový plán – rizikové sexuální chování

 

Pedagog by si měl být vědom, že je potřeba brát vážně každé sdělení dítěte, a nepodceňovat je. Učiteli rovněž nepřísluší posuzovat pravdivost oznámení či tvrzení dítěte. To přísluší až soudu, resp. soudnímu znalci.

Dospělý je povinen chránit a prosazovat nejlepší zájem dítěte. Zjištěné násilí páchané na dítěti (i sexuální) je povinen ohlásit Orgánům sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD) a na Policii ČR.

 

Další možnost, jak anonymně ohlásit zjištěné násilí na dětech, nabízejí internetové stránky http://www.protikorupcni-linka.cz/cs/Obecna-temata/Nasili-na-detech/.

 

 

Při zpozorování rizikového sexuálního chování u žáka postupujeme takto:

 

  1. Případ oznámíme vedení školy
  2. Konzultujeme s odborníkem
  3. Informujeme rodiče žáka, nabídneme jim pomoc u odborníka
  4. Pokud má pedagog jistotu, že byl spáchán trestný čin, má ze zákona povinnost obrátit se na orgány činné v trestním řízení Policii ČR; pokud má takové podezření, zákon určuje školskému zařízení za povinnost nahlásit tuto skutečnost obecnímu úřadu, tedy sociálnímu pracovníkovi z orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD).

 

 

 

 

 

Doporučený postup:

 

  1. Zjištění sociálního klimatu ve třídě (buď použitím odborných metod k tomu určených, jako sociometrie, interaktivní programy a programy na rozvoj sociálních kompetencí, nebo v případě zkušeného pedagoga stačí i obyčejné pozorování a všímání si změn sociálního klimatu ve třídě) – popis, včasná intervence, besedy aj.

 

  1. Učitel si může všimnout v chování dítěte čehokoliv, co mu přijde nápadné, zvláštní (vodítkem může být obsah úvodní části textu), nebo dítě může pedagoga samo vyhledat. Pokud to v učiteli vyvolává určité a oprávněné obavy nebo si s tím neví rady, chybějí mu informace a podobně, určitě je namístě poradit se s odborníkem (třídní učitel, školní metodik prevence, výchovný poradce, školní nebo klinický psycholog). Učitel má také vědět, jestli jde o osobu s patřičným vzděláním a profesními zkušenostmi z dané oblasti. Učitel si může všímat i tělesných změn u dítěte (např. při vývoji sekundárních pohlavních znaků) viditelných pouhým okem.

 

 

Krizový plán – vandalismus

 

Jak postupujeme preventivně proti vandalismu:

Ve školním řádu uvádíme, že žák šetrně zachází se svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob hradí v plném rozsahu rodiče žáka, který poškození způsobil.

Každé poškození nebo závadu v učebně hlásí žák vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo školníkovi.

 

 

Jak postupovat při vzniku škody:

  • Jakmile vznikne škoda na majetku, je třeba o celé záležitosti vyhotovit záznam a pokusit se zjistit viníka.
  • Pokud viníka známe, můžeme na něm vymáhat náhradu škody. V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradě škody, může škola vymáhat náhradu soudní cestou.
  • Výchovné opatření dle školního řádu.

 

Materiály k prevenci rizikového chování jsou dostupné k zapůjčení v učitelské knihovně.

V Poličné 1. 09. 2020

Zpracoval: ŠMP Mgr. Jiří Hrabovský